CIA ALERT

ડેવલપમેન્ટ Archives - Page 124 of 126 - CIA Live

June 10, 2018
sp3.jpg
12min13450

જયેશ બ્રહ્મભટ્ટ

cialive9@gmail.com

સમગ્ર વિશ્વમાં વુમન એમ્પાવરન્મેન્ટમાં કામ ઓછું અને વાતો ઝાઝી થાય છે. સમ ખાઇ શકાય તેવા કામો કર્યા બાદ તેના બણગાં ફૂંકવામાં આવે છે. વિશ્વમાં સ્ત્રી સશક્તિકરણનો સૌથી પ્રચંડ પુરાવો જો કોઇએ આપ્યો હોય અને વુમન એમ્પાવરન્મેન્ટનું ધી બેસ્ટ એક્ઝામ્પલ કોઇએ સેટ કર્યુ હોય તો એ સ્પેશની નવી સરકાર છે.

સ્પેનમાં ગયા ગુુરુવાર તા.7મી જૂન 2018ના રોજ નવી ચૂંટાયેલી સરકારની શપથવિધી સમારોહ યોજાયો હતો. સૌના આશ્ચર્ય વચ્ચે સ્પેન સરકારના નવા પ્રધાનમંડળમાં 11 મહિલાઓ અને ફક્ત 6 પુરુષોને સ્થાન આપવામાં આવ્યું હતું. ટૂંકમાં કહીએ તો સ્પેન આખો દેશ હવે મહિલાઓ ચલાવશે. સ્ત્રી સશક્તિકરણ તો ઠીક પણ મહિલાઓને પુરુષ સમોવડી દરજ્જો આપીને સ્પેનએ સમગ્ર વિશ્વનું ધ્યાન પોતાની તરફ કેન્દ્રત કર્યું છે.

સ્પેનના પ્રધાનમંડળમાં 11 મહિલા મંત્રીઓને અગત્યના ખાતાઓ જેવા કે રાષ્ટ્રીય અર્થતંત્ર, નાણાં અને સંરક્ષણ સહિતના અનેક મહત્ત્વનાં ખાતાં મહિલા મંત્રીઓને જ સોંપાયા છે. સ્પેનના વડા પ્રધાન પેડ્રો સાન્ચેઝના નવા પ્રધાનમંડળમાં મહિલાઓની ટકાવારી 64.7 ટકા છે. અગાઉ, ફિનલેન્ડની સરકારે 2015માં આ માટે કરેલા 62.5 ટકાના વિક્રમને સ્પેનના આ નવા પ્રધાનમંડળે તોડ્યો છે.

વડા પ્રધાનપદે મારિયાનો રાજોયને સ્થાને સાન્ચેઝની નિમણૂક થઇ હતી. તેમણે પોતાના પ્રધાનમંડળને મહિલાઓના વર્ચસ્વવાળું, પ્રગતિશીલ અને યુરોપ-તરફી ગણાવ્યું હતું. મહિલાઓની બહુમતી ધરાવતા પ્રધાનમંડળે રાજા ફિલિપ છઠ્ઠાની સમક્ષ તા.7મી જૂન 2018ના રોજ હોદ્દા અને ગુપ્તતાના શપથ લીધા હતા. કારમેન કાલ્વોએ સોરાયા સાએન્ઝ ડી સાન્તામારિયા પાસેથી નાયબ વડાં પ્રધાનપદ સંભાળી લીધું હતું.

સ્પેનના ચાર દાયકાના લોકતાંત્રિક શાસનમાં અને યુરોપના દેશોના ઇતિહાસમાં પ્રધાનમંડળમાં મહિલાઓની આ ટકાવારી પુરુષોની સરખામણીમાં સૌથી વધુ છે.

સ્ટેટિસ્ટિક્સ ઑફ ધિ ઑર્ગેનાઇઝેશન ફૉર ઇકૉનૉમિક કૉઑપરેશન એન્ડ ડેવલપમેન્ટે આ સંબંધમાં માહિતી પૂરી પાડી હતી.

અગાઉ, સ્પેનમાં 2011થી વડા પ્રધાનપદ સંભાળતા મારિયાનો રાજોય સામે તાજેતરમાં અવિશ્ર્વાસની દરખાસ્ત રજૂ કરાઇ હતી. અહીંની એક અદાલતે રૂઢિચુસ્ત પોપ્યુલર પાર્ટીને સંડોવતા કૉન્ટ્રેક્ટ આપવા બદલ લાંચ લેવાના આરોપમાં સરકારની વિરુદ્ધ ચુકાદો આપ્યો હતો.

બંધારણ અને કાયદાનાં નિષ્ણાત તેમ જ ભૂતપૂર્વ સાંસ્કૃતિક પ્રધાન કારમેન કાલ્વો નાયબ વડાં પ્રધાન તરીકે કામગીરી બજાવશે. તેઓ સ્પેનમાં ફરી શરૂ કરાયેલું સમાનતા માટેનું મંત્રાલય પણ સંભાળશે.

નાયબ વડાં પ્રધાનપદ સંભાળતા કારમેન કાલ્વોએ તા.8મી જૂને યોજાયેલા સમારંભમાં જણાવ્યું હતું કે સરકારે પુરુષો અને મહિલાઓ વચ્ચેની અસામનતા દૂર કરવા કાર્ય કરવું જોઇએ.

For our English Readers

Pedro Sánchez’s New PSOE Government

Deputy Prime Minister, Relations With Parliament & Equality Minister—Carmen Calvo (Córdoba, Andalusia 1957)—A doctor of constitutional law, Ms. Calvo was formerly Culture Minister in the government of José Luis Rodriguez Zapatero from 2004-2007 and the regional culture minister in Andalusia from 1996-2004. She was also the Deputy Speaker of Congress for a few years. A strong defender of women’s rights, she also formed part of Pedro Sánchez’s team to coordinate the suspension of home rule in Catalonia with the Popular Party following the declaration of independence last year.

Government Spokeswoman, Education & Professional Training Minister—Isabel Celaá (Bilbao, Basque Country, 1949)—A professor of English, Ms. Celaá also holds a law degree and was the regional minister of education in the Basque Country in Patxi López’s socialist government from 2009-2012. She presided, as chairwoman of the party’s Ethics & Guarantees Commission, over the primary process that saw Pedro Sánchez come back and beat Susana Díaz as leader of the PSOE in 2017, after touring Spain to obtain grassroots socialist support. ABC reported Ms. Celaá had lived for a time in both Belfast and Dublin.

Home Secretary—Fernando Grande Marlaska (Bilbao, Basque Country, 1962)—A senior judge, Marlaska has been chief justice of the criminal bench of the National High Court in Madrid since 2012. He has also been a member of Spain’s Judicial Council since 2013. He investigated cases against Basque terror group ETA and the Yak-42 plane crash that killed 62 Spanish soldiers in Turkey in 2003, while they were returning from a tour in Afghanistan.

Justice Minister—Dolores Delgado (Madrid, 1962)—A public prosecutor specialising in anti-terrorism investigations at the National High Court in Madrid, and more specifically the fight against jihadi terror. Europa Press characterised Ms. Delgado as “a firm defender of universal justice”. She worked as a prosecutor on the International Criminal Court against Muammar Gaddafi in 2011. On July 26, 2017, the day Mariano Rajoy appeared before the National High Court as a witness in the Gürtel corruption case, Ms. Delgado tweeted: “This systemic corruption is unbearable. What we have seen today is pathetic, sad and outrageous”.

Foreign Affairs, European Union & Cooperation Minister (Foreign Secretary)—Josep Borrell (Lérida, Catalonia, 1947)—An aeronautical engineer, Mr. Borrell was formerly Public Works Minister in the government of Felipe González from 1991-1996. He also won the PSOE primary to be their candidate in the general election in 2000, but stepped back in favour of Joaquín Almunia. He was also President of the European Parliament from 2004-2007. During the separatist crisis in 2017, Mr. Borrell strengthened his reputation as a statesman-like, constitutionalist debater against Catalan nationalist rhetoric. Former Catalan First Minister Carles Puigdemont—still a fugitive from Spanish justice—wondered ironically on Twitter if Mr. Borrell’s appointment was the “deescalating brotherly message” the PSOE had in mind.

Defence Minister—Margarita Robles (León, Castilla y León, 1956)—Formerly the PSOE’s spokeswoman in Spain’s lower house of parliament, Congress, Ms. Robles has been an MP since 2016 and used to be a Supreme Court judge and a member of the country’s Judicial Council, and was a secretary of state in Felipe González governments in the 1990s. On June 5, El Mundo described Ms. Robles as the PSOE’s “highway to the Basque Nationalist Party (PNV)” during the recent negotiations to oust Mr. Rajoy, and that she is also very close to senior Podemos leaders.

Public Works Minister—José Luis Ábalos (Valencia, 1959)—A schoolteacher by profession, Mr. Ábalos has been Mr. Sánchez’s secretary of organisation in the Socialist Party since he came back to power in 2017. He held several local and regional political posts in Valencia in the 1980s, 1990s and 2000s, and has been an MP since 2009. Part of Mr. Sánchez’s political inner circle, Mr. Ábalos introduced the new Prime Minister at the no-confidence debate that ousted Mariano Rajoy last week in Congress.

Finance Minister—María Jesús Montero (Seville, Andalusia, 1966)—Ms. Montero holds a medical degree and has been the regional finance and public administration minister in Andalusia since 2013, so is considered close to regional socialist leader Susana Díaz. Mrs. Montero was previously the regional health minister from 2004-2013 and is an MP in the regional parliament. The Diario de Sevilla reported the PSOE in Andalusia was happy with her appointment, as she would provide a key national link and is considered to be well-read on the intricacies of regional financing in Spain.

Economy & Business Minister—Nadia Calviño (La Coruña, Galicia, 1968)—Ms. Calviño holds degrees in law and economics and held a string of posts in Spanish ministries before being appointed Director-General for Budget at the European Commission in 2014. Spanish business daily Expansión reported Pedro Sánchez had notified Jean Claude Juncker, the President of the European Commission, in person of the appointment of Ms. Calviño “as a sign of economic stability”. The chairwoman of Banco Santander, Ana Botín, tweeted her congratulations to Mrs. Calvino on Tuesday “at a key moment for the European Union”; she would be “a guarantee Spain would continue to increase its weight in European institutions”.

Employment, Migration & Social Security Minister—Magdalena Valerio (Cáceres, Extremadura, 1959)—Ms. Valerio holds a degree in law and is a civil servant by profession, specialising in social security. She was an MP in Congress from 2011-2016 and served as a regional minister in the socialist government in Extremadura until 2010. She is a member of the PSOE’s Federal Executive Committee. Spanish media reported she is considered very close to Mr. Sánchez, supporting him in the leadership race last year against the candidate from neighbouring Andalusia, Susana Díaz.

Industry, Commerce & Tourism Minister—Reyes Maroto (Valladolid, Castilla y León, 1973)—Ms. Maroto holds an economics degree and is a university lecturer and an MP in the regional parliament in Madrid, where she works as a spokesperson on the budget committee. She has been responsible for sustainable development policies at the Madrid Socialist Party.

Health, Consumers & Social Welfare Minister—Carmen Montón (Valencia, 1976)—Ms. Montón has until now been the regional health minister in Valencia and is a political ally of the new Prime Minister, supporting him through his fight to regain power in the Socialist Party. She is considered a supporter of public healthcare and a critic of preferential treatment for pharmaceutical companies, and was an MP in Congress from 2004-2015. In a short description of herself on the PSOE website, Ms. Montón said she was most proud of having worked on legislation to bring about gay marriage and improvements in civil rights for LGBTI citizens, and abortion for women.

Agriculture, Fisheries & Food Minister—Luis Planas (Valencia, 1952)—An employment inspector who holds a law degree, Mr. Planas was briefly considered as a rival for First Minister of Andalusia against Susana Díaz, but did not receive enough support to move forward with his challenge. He has been an MP in Congress, an MEP, a senator and a regional MP in Andalusia, and Spanish Ambassador to Morocco. He served as the regional agriculture minister for just over a year from 2012-2013. Since 2014, Mr. Planas has been the secretary general of the European Economic and Social Committee

Territorial Policy & Civil Service Minister—Meritxell Batet (Barcelona, Catalonia, 1973)—Ms. Batet holds a law degree and has taught administrative and constitutional law as a university lecturer. She will be in charge of working out what to do about Catalonia after the separatist crisis in 2017. She has been an MP in Congress since 2004. “Meritxell is a person who works hard”, Pedro Sánchez told La Vanguardia for a 2015 interview with Ms. Batet: “She is a woman of her time and, above all, a woman who has made herself, which not many people know about her”.

Science, Innovation & Universities Minister—Pedro Duque (Madrid, 1963)—Spain’s first astronaut, Mr. Duque has travelled into space twice, once aboard the space shuttle Discovery in 1998 and once aboard a Soyuz spacecraft to the International Space Station. He was awarded the Prince of Asturias Prize for International Cooperation in 1999. An enthusiastic Twitter user, Mr. Duque tweeted when news of his appointment broke that he “wished mum was here” to see it. He has also tweeted against reiki and homeopathy.

Ecological Transition Minister—Teresa Ribera (Madrid, 1969)—Ms. Ribera holds a law degree, is a civil servant by profession, and was the Secretary of State for Climate Change until 2011, in the second government of José Luis Rodriguez Zapatero, and has been the director of the Institute of Sustainable Development and International Relations in Paris since 2014. She was a member of the World Economic Forum’s Global Advisory Council on climate from 2014-2016.

Culture & Sports Minister—Maxim Huerta (Valencia, 1971)—A journalist and TV presenter, Mr. Huerta has also written several novels and other books. His appointment was the last to be revealed on Wednesday, and had not been leaked to the press beforehand.

June 8, 2018
googlewififeature.jpg
95min1201
ઈન્ટરનેટ અને ટેક્નોલૉજી કંપની ગૂગલ ઇન્ડિયાની સત્તાવાર યાદીમાં જણાવાયું છે કે રેલટેલની મદદથી ભારતનાં ૪૦૦ રેલ્વે સ્ટેશનો પર મુસાફરો માટે 30 મિનિટ માટે બિલકુલ મફતમાં  Wifi ઇન્ટરનેટ સુવિધા પૂરી પાડવાનું ઇન્ફ્રાસ્ટ્રક્ચર ઇન્સ્ટોલ કરી દીધું છે. ડિજિટલ ઇન્ડિયા કાર્યક્રમ અંતર્ગત જાન્યુઆરી ૨૦૧૬માં મુંબઈ સેન્ટ્રલ રેલ્વે સ્ટેશનથી ફ્રી ઇન્ટરનેટ મિશનનો આરંભ કરવામાં આવ્યો હતો. આસામનાં ડિબ્રુગઢ રેલવે સ્ટેશન તા.7મી જૂન 2018ના રોજ ભારતનું ૪૦૦મું રેલ્વે સ્ટેશન બન્યું છે.
ગૂગલે જણાવ્યું કે કાર્યક્રમની શરૂઆતનાં પહેલા વર્ષની અંદર દેશનાં ૧૦૦ સૌથી વ્યસ્ત રેલ્વે સ્ટેશનો પર તેની શરૂઆત કરી દેવાઈ હતી. આવું પહેલી વખત બન્યું છે કે દરરોજ ૧૫ હજાર લોકો ઈન્ટરનેટનો મફકમાં લાભ ઉઠાવી શક્યા હોય. આ મફત વાઈફાઈ સેવા અંતર્ગત દરેક વ્યક્તિ પહેલો અડધો કલાક ફ્રીમાં વાઈફાઈની સુવિધા મેળવી શકશે. અડધા કલાક સુધી ઈન્ટરનેટનાં વપરાશ પર વ્યક્તિએ એક પણ રૂપિયો ચાર્જ ચુકવવાનો રહેતો નથી.
દેશના 400 વાઇફાઇ ફ્રી સેવા ધરાવતા રેલવે સ્ટેશન્સની યાદી
Mumbai Central local station
Allahabad
Jaipur Railway Station
Ranchi Railway Station
Patna Jn.
Ujjain Railway Station
Pune Railway Station
Bhopal Railway Station
Kacheguda Railway Station
Vijayawada Railway Station
Visakhapatnam Railway Station
Ernakulam Jn Railway Station
Lucknow Charbagh Railway Station
Lucknow NER
Gorakhpur Jn.
Raipur Railway Station
Sealdah Railway Station
Guwahati Railway Station
Bhubaneswar Railway Station
Chandigarh Railway Station
Hazrat Nizamuddin
Jhansi Railway Station
Jodhpur Railway Station
Kanpur Central
Mughalsarai Jn.
Puri Railway Station
Bandra Terminus
Kalyan Railway Station
Dadar (CR)
Lokmanya Tilak (T)
Panvel Railway Station
Thane Railway Station
Chennai Central
Chennai Egmore
Madurai Jn
Mangalore Central
Tambaram Railway Station
Thrissur Railway Station
Tiruchirappalli Jn
Railway Station Tirupati
Hajipur Jn.
Coimbatore Jn
Kozhikkode Railway Station
CST Mumbai
Andheri Railway Station
Churchgate Railway Station
Bandra Local Station
Khar Road Railway Station
Borivali Railway Station
Byculla Railway Station
Kurla Railway Station
Dadar western railway ticket booking
Dehradun Railway Station
Kota Railway Station
Gaya Jn
Ajmer Railway Station
Mathura Jn
Indore Railway Station
Tiruvananthapuram Central
Gwalior Railway Station
Cuttack Railway Station
Surat Railway Station
Amritsar Railway Station
Hyderabad Railway Station
Jabalpur Railway Station
Kharagpur Railway Station
Secunderabad Jn (Upgradation)
Udaipur City Railway Station
Belapur Railway Station
Arakkonam Junction
Solapur Railway Station
Vashi Railway Station
Jalandhar City Railway Station
Nagpur Railway Station
Ahmedabad Railway Station
Kollam Jn
Tatanagar Railway Station
Gulbarga Railway Station
Dhanbad Jn.
Muzaffarpur Jn.
Warangal Railway Station
Varanasi Railway Station
Hubli Railway Station
Durg Junction
Guntur Jn.
Darbhanga Jn.
Barddhaman Railway Station
Bangalore City Railway Station
Asansol Railway Station
Aligarh Railway Station
Ayodhya Junction
Vadodara Railway Station
Bareilly Railway Station
Agra Cantt Railway Station
Ambala Cantt. Jn.
Yesvantpur Railway Station
Mysore Railway Station
Rajkot Railway Station
Ooty Railway station
Ghazipur city Railway Station
New Jalpaiguri Junction Railway Station
Bhagalpur Junction
Bilaspur Junction
Coonoor Railway station
Aurangabad Railway station
Moradabad Railway Station
Howrah Railway Station
Ghaziabad Railway Station
Anand Vihar Terminus
Mettupalayam Railway Station
New Delhi Railway Station
Ludhiana Railway Station
Haridwar Junction Station
Chhapra Junction station
Delhi Junction
Darjeeling Railway station
Ghoom Railway Station
Jammu Tawi Railway Station
Vizianagaram Railway station
Ghatkopar railway station
Chembur Railway Station
Sambalpur Railway Station
Siliguri Railway Station
Chengalpattu Railway Station
Katpadi Junction
Srikakulam Road Station
Palasa Station
Mulund Railway Station
Bhayander Railway Station
Rampurhat Railway Station
Digha Railway Station
Rourkela Railway Station
Muzaffarnagar Railway Station
Solan Railway station
Rajahmundry railway station
Falna Railway Station
New Farakka Junction
Meerut City Station
Marwar Junction Station
Shimla Railway Station
Eluru Railway Station
Khurda Road Station
Dombivli Railway Station
Gonda Junction
Danapur Railway Station
Malda station
Virar Railway Station
Vasai Railway Station
Kakinada Town Railway Station
Nellore Railway Station
Villupuram Junction
Karnal Railway Station
Tundla Railway Station
Barabanki Railway Station
Jasidih Railway Station
Panipat Railway Station
Bhadrak Railway Station
Mokama Junction
Thanjavur Jn
Bhadohi Railway Station
Balasore Railway Station
Mirzapur Railway Station
Daund Railway Station
Rameswaram Railway Station
Etawah Junction
Rayagada Railway Station
Phaphund Railway Station
Abu Road Railway Station
Delhi Shahdara Railway Station
Singrauli Railway Station
Pratapgarh Railway Station
Bangarpet Railway Station
Kurduwadi Railway Station
Bhimavaram Town Station
Dimapur Railway Station
Samalkot Junction
Sainagar sirdi Railway Station
Rohtak Railway Station
Kumbakonam Railway Station
Rani Railway Station
Satyasai Prashanti Nilayam Railway station
Khammam Railway Station
Gurugram Railway Station
Delhi Cantt. Railway Station
Saharanpur Junction
Naihati Railway Station
Jolarpettai Junction
Behrampur Railway Station
Kopargaon Railway Station
Viramgam Railway Station
Durgapur Railway Station
Badnera Railway Station
Jharsuguda Railway Station
Akola Railway Station
Janghai Railway Station
Gandhidham Railway Station
Itarsi Railway Station
Lumding junction station
Jajpur Keonjhar Road railway station
Meerut Cant railway station
Gandhidham Railway Station
Bathinda Railway Station
Parasnath Railway Station
Kiul Railway Station
Satna Railway Station
Palanpur Railway Station
Wardha Railway Station
Alipurduar junction
Alwar Railway Station
Raebareli Railway Station
Tuni Railway Station
Lonavla Railway Station
Vidisha Railway Station
Basti Railway Station
Pali Railway Station
Anakapali Railway Station
Kathgodam Railway Station
Wadala Road Station
Sonipat Railway Station
Badlapur Railway Station
Kengeri Railway Station
Ratlam Railway Station
Champa Railway Station
Raigarh Railway Station
Hapur Railway Station
Jamnagar Railway Station
Fulera Railway Station
Bhusaval Railway Station
Tenali Junction station
Adarsh nagar Station
Manmad Railway Station
Kazipet Railway Station
New Alipurduar Railway Station
Bhilai Railway Station
Balia Railway station
Jaiselmar Railway Station
Faridabad Railway station
Bikaner Railway Station
Fatehpur Railway Station
AzamgarhRailway Station
Jorhat Railway Station
Bina Railway Station
Dharwad Railway Station
HanumangarhRailway Station
Firozpur Cantt. Railway Station
Beas Junction Station
Pipariya Railway Station
Pathankot Railway Station
Purulia Railway Station
Ahmednagar Railway Station
Raiganj Railway Station
Belthara Road Railway Station
Kolkata Railway Station
Rampur Junction Railway Station
Salem Railway Station
Davanagera Railway Station
Krur Junction
Erode Junction Station
Faridabad new town railway station
Deoria Sadar Railway Station
krishnarajapuram Railway Station
Shahjahanpur Railway Station
Hosangabad Railway Station
Bharatpur Junction Railway Station
Saugor Railway Station
Damoh Railway Station
kolhapur Railway Station
Latur Railway Station
Manichiryal Railway Station
Bandel Railway Station
Miraj Railway Station
Sirhind Railway Station
Sultanpur Junction Railway Station
Nagercoil Junction Railway Station
Nagda Junction Railway Station
Hosapete Junction Railway Station
Balharshah Railway Station
Dindigul Junction Railway Station
Swai Madhopur Junction Railway Station
Lalitpur Railway Station
Ballabhgarh Railway Station
Khalilabad Railway Station
Tirunelveli Junction station
Rajnandgaon Railway Station
Hassan Junction Station
Shahganj Junction Station
Jalandhar Cantt Station
Kanniyakumari Railway Station
Kovilpatti Railway Station
New Coochbehar Railway Station
Bokaro Steel City Railway Station
Chittorgarh Junction Station
Phagwara Railway Station
Rewari Railway Station
Coochbehar Railway Station
Morena Railway Station
Lalgarh Railway Station
Navsari Railway Station
Vapi Railway Station
Hatia Railway Station
Koderma Railway Station
New Bhuj Railway Station
Surendranagar Railway Station
Chandrapur Junction Station
Mau Railway Station
RajpuraJunction Station
N.S.C.B. Gomoh Junction
Udhna Railway Station
Bhavnagar Railway Station
Madhupur Railway Station
Samastipur Junction Station
Kurnool City Railway Station
Tuticorin Railway Station
Agra Fort Railway Station
Raja Ki Mandi Railway Station
Hardoi Railway Station
Valsad Railway Station
Rangia Junction Station
Katni Railway Station
Delhi Sarai Rohilla
Raichur Railway Station
Bellary Railway Station
Jalgaon Railway Station
Veraval Railway Station
Belgaum Railway Station
Jagadhri Railway Station
Nagarsul Railway Station
Kalka Railway Station
Mayiladuthurai Junction Station
Suratgarh Railway Station
Vasco Da Gama Railway Station
Kannur Railway Station
Rudrapur Railway Station
Hissar Railway Station
Palakkad Railway Station
Orai Railway Station
Maihar Railway Station
Anand Railway Station
Udhampur Railway Station
Nashik Railway Station
Yadagiri Railway Station
Kadapa Railway Station
Renigunta Railway Station
Nanded Railway Station
Bharuch Railway station
Shegaon Railway Station
Ankleswar Railway Station
Khandwa Railway Station
Chalisgaon Railway Station
Banglore Cantonment Railway Station
Pathankot Cantt Railway Station
Jamui Railway Station
Roorkee Railway Station
Anantapur Railway Station
Tadepalligudem Railway Station
Katihar Railway Station
Barpeta Road Railway Station
Burhanpur Railway Station
Rewa Railway Station
Nadiad Railway Station
Kanhangad Railway Station
Betul Railway Station
Mangalore Junction Station
Nizamabad Railway Station
Barauni Junction Station
Gandhinagar Jaipur Railway Station
Buxar Railway Station
Amravati Railway Station
Kayankulam Junction Station
Jalna Railway Station
Virudhunagar Junction Station
Shimoga Railway Station
Parbhani Railway Station
Tiruppur Railway Station
Chirala Railway Station
Bandikui Railway Station
Khagaria Railway Station
Ongole Railway Station
Siwan Railway Station
Anugraha Narayan Road Railway Station
Purnea Railway station
Bhilwara Railway Station
Gudur Railway Station
Shoranur Junction Railway Station
Tiruvalla Railway Station
Sasaram Junction Railway Station
Madhubani Railway Station
Bhaktiarpur Railway Station
Kamakhya Railway Station
Dehri on Sone Railway Station
Sri Ganganagar Junction Railway Station
Thalassery Railway Station
May 30, 2018
water-recycle.jpg
1min10860

સમગ્ર વિશ્વમાં બે દાયકા પૂર્વેથી જે સિસ્ટમ અમલી બની છે એ વોટર રિસાઇકલ પોલીસીનો અમલ ગુજરાતમા મોડે મોડે પણ, દેર આયે દૂરસ્ત આયે ની રુએ પણ શરૂ કરવામાં આવ્યો છે. ગુજરાત સરકારે મોડે મોડે પણ એક વખત ઉપયોગમાં લેવાયેલા પાણીને શુદ્ધ કરીને તેનો ઉપયોગ પીવાના પાણી સિવાય અન્ય સ્થળો પર કરવા માટેની એક યોજના ઘડી કાઢી છે.

રાજ્યમાં સુરત મહાનગરપાલિકા એવી સ્થાનિક સ્વરાજ્યની સંસ્થા છે જેણે સૌ પ્રથમ વખત વોટર રિસાઇકલ પ્રોજેક્ટ સાકાર કરી બતાવ્યો હતો. સુરતમાં ઇન્ડસ્ટ્રીઝમાં વપરાયેલા પાણીને ટર્શરી પ્લાન્ટમાં ટ્રીટ કર્યા બાદ હાલમાં ફરીથી તેનો ઉપયોગ કરવામાં આવી રહ્યો છે.

રાજ્યનાં મુખ્યપ્રધાન વિજય રૂપાણીએ વોટર રીસાઇકલ પૉલિસીની જાહેરાત કરી છે. રાજ્યમાં પ્રથમવાર વોટર રીસાઇકલ પૉલિસી અમલમાં આવી છે. આ પૉલિસી પ્રમાણે શહેરોનાં ગંદા પાણીને ફરીથી ઉપયોગમાં લેવામાં આવશે. ગંદા પાણીને રીસાઇકલ કરી ઇન્ડસ્ટ્રીઝનાં ઉપયોગમાં લેવામાં આવશે.

અમદાવાદમાં આવેલી સાબરમતી નદી રીસાઇકલ વોટરથી ભરાશે. રાજ્યનાં આઠેય મહાનગરો સમેત દરેક મોટા નગરમાં ગંદા પાણી રીસાઇકલ કરીને ફરીથી ઉપયોગ કરવામાં આવશે.

મુખ્ય પ્રધાને જણાવ્યું હતું. કે, ગંદા પાણીને શુદ્ધ કરવા 161 એકમો છે. 2030 સુધીમાં 100 ટકા પાણીને શુદ્ધ કરવાની પૉલિસી બનાવવામાં આવી છે. અત્યારે 2600 એમએલડી પાણીનું શુદ્ધિકરણ કરવામાં આવે છે. બે વર્ષમાં 2800 એમએલડી પાણીનાં શુદ્ધિકરણની યોજના છે. જેમાં દરિયાનાં ખારા પાણીને મીઠું બનાવવાનો પણ પ્લાન છે.

May 28, 2018
suratairport.jpg
1min13300

સુરત એરપોર્ટ પર મુસાફરોની સતત વધી રહેલી સંખ્યાને પગલે દેશ – દુનિયાની મોટા ભાગની વિમાની કંપનીઓ સુરત હવાઈ મથકથી પોતાની વિમાની સેવા શરૂ કરવા માટે તત્પર છે. જા કે, સુરત એરપોર્ટ પર રન-વેની સમસ્યાને કારણે હાલ વિમાની કંપનીઓને ઘણી સમસ્યાઓનો સામનો કરવો પડી રહ્યો હતો. આ સંદર્ભે મારી અને સુરતના સાંસદ શ્રીમતિ દર્શનાબેન જરદોશ દ્વારા એરપોર્ટ ઓથોરોટી ઓફ ઇન્ડિયાને કરવામાં આવેલી રજુઆતો બાદ હવે સુરત એરપોર્ટ પર ૨૨૮૦ મીટરના રન-વે પરથી વિમાનોને લેન્ડીંગ અને ટેક ઓફ ની પરમીશન મળી ચુકી છે.

આ સંદર્ભે ગત ૧૪મી ફેબ્રુઆરીના રોજ એરપોર્ટ ઓથોરીટી ઓફ ઇન્ડિયાના ચેરમેન શ્રી ગુરૂપ્રસાદ મહાપાત્રને પત્ર લખીને આ સંદર્ભે રજુઆત કરવામાં આવી હતી. ત્યારબાદ ૧૨મી માર્ચના રોજ નવી દિલ્હી ખાતે રૂબરૂ મુલાકાત દરમ્યાન પણ બન્ને સાંસદો દ્વારા સુરત એરપોર્ટ પર રન-વેની સમસ્યા સંદર્ભે તેઓનું ધ્યાન દોરવામાં આવ્યું હતું. જેને પગલે ડીજીસી દ્વારા એક ટીમ સુરત એરપોર્ટ ખાતે મોકલીને ઇન્સ્પેક્શન કામગીરી હાથ ધરવામાં આવી હતી. ટીમ દ્વારા હાથ ધરવામાં આવેલા ઈન્સ્પેક્શન બાદ સુરત એરપોર્ટ પર તૈયાર થયેલા ૨૯૦૫ મીટરના રન-વે પૈકી ૨૨૮૦ મીટરના રન-વેના ઉપયોગને મંજુરી આપવાનો નિર્ણય લેવાયો હતો. વેસુ તરફની નડતર રૂપ ઈમારતોના મુદ્દે જ્યાં સુધી ઉકેલ નહીં આવે ત્યાં સુધી ૬૨૫ મીટરનો રન-વે હાલ ઉપયોગમાં લઈ શકાય તેમ નથી. બન્ને સાંસદોની સફળ રજુઆતને પગલે ડી.જી.સી.એ દ્વારા સુરત એરપોર્ટને વૈશ્વિક સ્તરનું બનાવવા માટે ૪૪૬ કરોડની ફાળવણી કરવામાં આવી છે. ડી.જી.સી. દ્વારા સુરત એરપોર્ટ પર ૨૨૮૦ મીટરના રન-વેના ઉપયોગને લીલી ઝંડી આપવાના નિર્ણયને પગલે હવે શહેરીજનોને તેનો સીધો લાભ મળશે.

અત્યાર સુધી માત્ર ૧૯૦૫ મીટરના રન-વેનો ઉપયોગ ટેક ઓફ અને લેન્ડીંગ માટે કરવામાં આવતો હોવાને કારણે એરબસ ૩૧૯ અને ૩૨૦ જેવા મોટા વિમાનો માટે વિમાની કંપનીઓપર લોડ પેનલ્ટી લાગુ કરવામાં આવી હતી જેના કારણે વિમાનમાં ચોક્કસ સીટો ખાલી રાખવી પડતી હતી. જેનો સીધો ભાર શહેરીજનોએ ભોગવવો પડતો હતો. હવે રન-વેના મહત્તમ ઉપયોગને પગલે વિમાની કંપનીઓને પેનલ્ટી લોડમાંથી મુક્તિ મળશે. જેને કારણે વિમાની કંપનીઓ વિમાનની તમામ સીટની ટિકીટો વેચી શકશે. જેના કારણે વિમાની દરમાં પણ ઘટાડો થશે. જેનો સીધો લાભ શહેરીજનોને મળશે. સુરત વિમાની મથકે સતત વધી રહેલા એર ટ્રાફિક અને ઉતારૂઓની સંખ્યાને ધ્યાનમાં રાખીને મોટા ભાગની વિમાની કંપનીઓ સુરતથી દેશના અન્ય શહેરોને સાંકળતી વિમાની સેવા શરૂ કરવા માટે તત્પર છે. જ્યારે હવે એરપોર્ટ પર રન-વેની લંબાઈની સમસ્યાનું સમાધાન થતાં એર ઇન્ડિયા એક્સપ્રેસ અને સ્પાઈસજેટ માટે સુરતથી દુબઈ અને સુરતથી બેંગકોકની સીધી વિમાની સેવા શરૂ કરવાનો માર્ગ મોકળો થયો છે. આ બંને વિમાની કંપનીઓ છેલ્લા કેટલાક સમયથી સુરતથી આંતરરાષ્ટ્રીય વિમાની સેવા શરૂ કરવા માટે તત્પર હતી. તેમજ એર એશિયા દ્વારા પણ તૈયારી બતાવામાં આવી છે.

May 28, 2018
high-1280x720.jpg
1min10830

વડા પ્રધાન નરેન્દ્ર મોદીએ પાંચસો દિવસમાં બાંધવામાં આવેલા રૂ. ૧૧૦૦૦ કરોડના ૧૩૫ કિ.મી. લાંબા ઇસ્ટર્ન પેરીફેરલ એક્સપ્રેસવે (ઇપીઇ)નું ઉદ્ઘાટન કરીને રાષ્ટ્રને અર્પણ કર્યો હતો.

આ પ્રસંગે વડા પ્રધાન નરેન્દ્ર મોદીએ જણાવ્યું હતું કે પોતાની સરકારની પ્રાથમિકતા ઇન્ફ્રાસ્ટ્રક્ચર છે અને ૨૮,૦૦૦ કિ.મી. લાંબા હાઇવે નેટવર્કના નિર્માણ માટે રૂ. ૩ લાખ કરોડનો ખર્ચ કરવામાં આવ્યો છે.

સરકાનું લક્ષ્ય હાઇવે, રેલવે, હવાઇ માર્ગ અને જળ માર્ગ છે. કૉંગ્રેસના રાજમાં ૧૨ કિ.મી. પ્રતિદિન બંધાતા હાઇવે હવે ૨૭ કિ.મી. પ્રતિ દિન બાંધવામાં આવી રહ્યા છે. ગયા વર્ષે ૧૦ કરોડ લોકોએ હવાઇ યાત્રા કરી હતી.

એમણે વધુમાં જણાવ્યું હતું કે ભારતમાલા માટે રૂ. ૫ લાખ કરોડ ફાળવવા સાથે બજેટમાં કૃષીને લગતા ઇન્ફ્રાસ્ટ્રકચરને મજબૂત કરવા માટે રૂ. ૧૪ લાખ કરોડ ફાળવવામાં આવ્યા છે.

શેરડીના ખેડૂતોની સમસ્યાને ધ્યાનમાં રાખીને સરકારે એમને યોગ્ય ભાવ મળે એવાં પગલાં લીધાં છે.

અમારી સરકાર દલિતોના રક્ષણ માટે પ્રતિબધ્ધ છે અને એમને ઝડપી ન્યાય મળી રહે એ માટે ફાસ્ટટ્રેક સુનાવણી માટે ખાસ કોર્ટ બનાવવામાં આવી છે.

યોગી આદિત્યનાથના વખાણ કરતા મોદીએ જણાવ્યું હતું કે ઉત્તર પ્રદેશના અસામાજિક તત્ત્વો હવે સામે ચાલીને પોલીસને શરણે આવે છે અને ફરીથી ગેરકાનૂની કામ ન કરવાના સમ ખાઇ રહ્યા છે.

ગંગા સફાઇ કાર્યક્રમ વિશે મોદીએ જણાવ્યું હતું કે રૂ. ૨૧,૦૦૦ કરોડની ૨૦૦થી વધુ યોજનાઓ પર કામ શરૂ કરાયું છે.

વિરોધ પક્ષ ખેડૂતોના મુદ્દે જુઠ્ઠાણું ફેલાવી રહ્યા છે અને ખેતરો કોન્ટ્રેક્ટ ખેતી માટે અપાયા હોવાની વાતો ફેલાવે છે, તમારે એના પર ધ્યાન ન આપવું.

ટ્રાંસપોર્ટ અને હાઇવે પ્રધાન નીતિન ગડકરીએ જણાવ્યું હતું કે એક્સપ્રેસવે ૨૭ ટકા પ્રદુષણ ઘટાડશે અને ૪૧ ટકા ટ્રાફિક જામની સમસ્યા દૂર કરશે. ૯૧૦ દિવસની યોજના સામે હાઇવે માત્ર ૫૦૦ દિવસમાં તૈયાર કરવામાં આવ્યો છે.

આવતા વર્ષે માર્ચ સુધીમાં દિલ્હી-મેરઠ એક્સપ્રેસવે તૈયાર થઇ જશે અને ત્યાર બાદ બંને શહેર વચ્ચેનો પ્રવાસ હાલના અઢી કલાકને બદલે માત્ર ૪૦ મિનિટનો થશે.

May 25, 2018
Rera-India.png
1min12850

રિયલ એસ્ટેટ (રેગ્યુલેશન એન્ડ ડેવલપમેન્ટ) એક્ટ (રેરા) આઝાદી પછી ભારતમાં બાંધકામ ક્ષેત્રમાં સૌથી મોટો સુધારો માનવામાં આવી રહ્યો છે. દેશમાં પ્રથમ વખત રિયલ એસ્ટેટ ક્ષેત્રે કોઈ નિયમનતંત્ર આવ્યું અને મોટા ભાગના નિષ્ણાતો માને છે કે આ કાયદો ગ્રાહકોને પઝેશન સહિતના મુદ્દે રક્ષણ મળતું થઇ ગયું છે. એકંદરે રિયલ એસ્ટેટ ક્ષેત્રને ઓર્ગેનાઇઝ્ડ બનાવશે તથા સમય જતાં ઉદ્યોગમાં વોલ્યુમમાં વૃદ્ધિ થશે અને ઉદ્યોગ માટે ભંડોળના નવા માર્ગ પણ ખૂલી રહ્યા છે.

ગુજરાત સહિત મહારાષ્ટ્ર, ઉત્તરપ્રદેશ, મધ્યપ્રદેશ, રાજસ્થાન, આંધ્રપ્રદેશ, બિહાર, ચંદીગઢ અને ઓડિશાએ રેરાના નિયમો નક્કી કરી દીધા છે. સૂત્રોના જણાવ્યા મુજબ, ગુજરાતમાં સોમવારે રેરાના કમિશનરની નિમણૂક થઇ ચૂકી છે અને ત્યાર બાદ હાલના તમામ ચાલુ પ્રોજેક્ટ્સનું તેમાં રજિસ્ટ્રેશન કરાવી રહ્યા છે. રેરાના અમલ સાથે રિયલ એસ્ટેટમાં લોકપ્રિય ‘પ્રિ-લોન્ચ’ સિસ્ટમનો અંત આવવા પામ્યો છે.

રાજ્યોએ 1ઓક્ટોબર 2017 પહેલાં નિયમો નોટિફાઇ કરવાના હતા પરંતુ અનેક રાજ્યોએ હજી સુધી નિયમો બનાવ્યા નથી. ક્રેડાઇના નેશનલ પ્રેસિડન્ટ જક્ષય શાહે જણાવ્યું હતું કે, કેટલાંક રાજ્યોએ હજુ સુધી નિયમો નોટિફાઇ નથી કર્યા, પરંતુ સરકાર સાથેની અમારી વાટાઘાટ દરમિયાન એ સુનિશ્ચિત થયું છે કે તે રાજ્યો આગળ વધી રહ્યાં છે અને અમને અપેક્ષા છે કે આ રાજ્યોમાં ફાઇનલ નિયમો નોટિફાઇ થશે અને રેગ્યુલેટરની પણ નિમણૂક ટૂંક સમયમાં થશે.મધ્યપ્રદેશે રેગ્યુલેટરી ઓથોરિટીની નિમણૂક કરી છે, જ્યારે કેરળ,
રાજસ્થાન, મહારાષ્ટ્ર, પંજાબ અને મિઝોરમે વચગાળાના રેગ્યુલેટરની નિમણૂક કરી દીધી છે.

કેટલાક નિષ્ણાતો માને છે કે રેરાના અમલના કારણે રિયલ એસ્ટેટમાં ભાવવધારો જોવા મળશે. ક્રેડાઇના એક હોદ્દેદારે જણાવ્યું હતું કે, પ્રોજેક્ટ માટે તમામ મંજૂરીઓ મળ્યા બાદ જ વેચાણ ચાલુ કરી શકાશે અને ‘પ્રિ-લોન્ચ’ બંધ થશે. તેના કારણે ડેવલપરોએ વધુ નાણાંનું રોકાણ કરવું પડશે. બિલ્ડરે પ્રોજેક્ટમાં ગ્રાહકો પાસેથી મળતાં નાણાં પૈકી 70 ટકા નાણાં એક અલગ એકાઉન્ટમાં રાખવા પડશે તેથી એકંદરે નવા પ્રોજેક્ટની સંખ્યા પણ ઘટશે અને શરૂઆતમાં સપ્લાય ઘટવાના કારણે પણ ભાવમાં વધારો જોવા મળશે.

રેરાના કારણે ગ્રાહકોને સૌથી મોટો લાભ એ થશે કે ડેવલપરોએ પઝેશન માટે આપેલા વચનને વળગી રહેવું પડશે અને જો તેમાં વિલંબ થશે તો પ્રત્યેક મહિને ગ્રાહકને વ્યાજ ચૂકવવું પડશે. બિલ્ડરોએ ફાઇનાન્શિયલ સ્ટેટમેન્ટ્સ, લીગલ ટાઇટલ ડીડ સહિતના દસ્તાવેજો સાથે રેરા ઓથોરિટીમાં રજિસ્ટ્રેશન કરાવવાનું રહેશે અને તેના આધારે તેમને પ્રોજેક્ટ દીઠ રજિસ્ટ્રેશન નંબર આપવામાં આવશે.

રજિસ્ટ્રેશન થયા પહેલાં ડેવલપર કોઈ પણ પ્રકારે પોતાના પ્રોજેક્ટની જાહેરાત નહીં કરી શકે અને ગ્રાહકોને પ્લોટ કે મકાન જોવા માટે આમંત્રણ પણ નહીં આપી શકે. દરેક એડ્વર્ટાઇઝમેન્ટમાં ડેવલપરે રેરા રજિસ્ટ્રેશન નંબરનો ઉલ્લેખ કરવાનો રહેશે. નિયમનતંત્ર એક વેબસાઇટ પણ બનાવશે અને તેમાં તેની પાસે રજિસ્ટર્ડ થયેલા તમામ પ્રોજેક્ટની માહિતી લોકોને મળશે.

રેરાનો અમલ થયા બાદ પઝેશનના સમયપાલનની ચુસ્તતા ઉપરાંત પાંચ વર્ષ સુધી બાંધકામની ગુણવત્તા માટે પણ ડેવલપર બંધાયેલા રહેશે. પ્રોજેક્ટ પૂર્ણ થયાનાં પાંચ વર્ષ સુધીમાં સ્ટ્રક્ચરલ કે અન્ય કામમાં કોઈ પણ ખામી હોય તો ગ્રાહકો ડેવલપરને જાણ કરી શકશે અને ડેવલપરે 30 દિવસમાં કોઈ વધારાનાં નાણાં વસૂલ્યા વગર તેનો ઉકેલ લાવવાનો રહેશે.

રિયલ્ટી નિષ્ણાતોના જણાવ્યા મુજબ, સમય જતાં ઉદ્યોગમાં પારદર્શિતા વધવાથી ભંડોળના વધારે વિકલ્પો ઉપલબ્ધ બનશે અને ગ્રાહકોને રક્ષણ મળવાથી મકાનોની માંગ વધશે.

May 25, 2018
rera.jpg
1min9370

ઘર ખરીદનારાઓ માટે વ્યક્તિગત લોનની માંગમાં જ વધારો નથી થયો પરંતુ ડેવલપર્સની લોન પણ વધી છે. રેરાના રક્ષણ સાથે ધિરાણકારો હવે બિલ્ડર્સને લોન આપવા માટે વધુ સારી સ્થિતિમાં છે.

1 જુલાઈ 2017થી મહારાષ્ટ્ર અને ગુજરાત સહિતનાં રાજ્યોમાં રિયલ એસ્ટેટ રેગ્યુલેશન એન્ડ ડેવલપમેન્ટ (એક્ટ) લાગુ થયો છે. રિયલ એસ્ટેટ સેક્ટર હાલમાં રેરા, જીએસટી તથા બ્લેકમની સામેનાં પગલાં, ભાવ અને નરમાઈની અસરનો સામનો કરે છે.

રિયલ એસ્ટેટ ડેવલપરને ફાઇનાન્સ કરવામાં એનબીએફસી અને એચએફસીનો બજારહિસ્સો વધીને 60 ટકા થઈ ગયો છે. ચાર વર્ષ અગાઉ રિયલ્ટીને ફાઇનાન્સ કરવામાં આ સંસ્થાઓનો હિસ્સો લગભગ 30 ટકા જેટલો હતો. ડેવલપરને ધિરાણ આપતી સંસ્થાઓમાં એનબીએફસી, એચડીએફસી, ઇન્ડિયાબુલ્સ, જેએમ ફાઇનાન્શિયલ અગ્રેસર છે અને તેઓ ડેવલપરને લોનમાં 20 ટકા હિસ્સો ધરાવે છે.

તેનું મુખ્ય કારણ એ છે કે વધુ રાજ્યો હવે રેરા લાગુ કરી રહ્યાં છે. રેરાની ઇશ્યૂ કરવામાં આવેલી માર્ગદર્શિકા વિશે કેટલીક સ્પષ્ટતા મળ્યા પછી જ ડેવલપર્સે પ્રોજેક્ટ લોન્ચ કર્યા છે. પ્રોજેક્ટ લોન્ચના પ્રમાણમાં વધારો થયો છે.

રેરાનો અત્યાર સુધીમાં અમલ કરવામાં આવ્યો હોય તેવાં રાજ્યોની સંખ્યા વધીને 21 થઈ છે. અત્યાર સુધીમાં મહારાષ્ટ્ર, ગુજરાત, મધ્યપ્રદેશ અને રાજસ્થાન સહિતનાં રાજ્યોએ રેરા અપનાવ્યો છે. આ ઉપરાંત આ રાજ્યોમાં જ એફોર્ડેબલ હાઉસિંગમાં પણ વધારો થયો છે. વ્યક્તિગત હોમ લોન સેગમેન્ટની સરખામણીમાં આ સેગમેન્ટે વધારે ઝડપથી વૃદ્ધિ કરી છે અને તે વધારે સારું માર્જિન પણ ઓફર કરે છે.

એલઆઇસી હાઉસિંગ ફાઇનાન્સે 31 માર્ચ 2018ના રોજ સમાપ્ત થયેલા ચોથા ક્વાર્ટરમાં ₹2,266 કરોડની પ્રોજેક્ટ લોન વિતરીત કરી હતી અને લગભગ 80 ટકાનો વધારો નોંધાવ્યો હતો. તેમની ₹1.66 લાખ કરોડની લોન બૂકમાં ડેવલપર્સને આપવામાં આવેલી લોનનો હિસ્સો લગભગ પાંચ ટકા છે.

પીએનબી હાઉસિંગ ફાઇનાન્સે મજબૂત બિઝનેસ વૃદ્ધિ નોંધાવી છે અને વાર્ષિક ધોરણે લોનની ફાળવણીમાં 45 ટકા વધારો થયો છે જ્યારે ક્રમિક વૃદ્ધિનો મોટો હિસ્સો કન્સ્ટ્રક્શન ફાઇનાન્સ દ્વારા પ્રેરિત હતો. એલ એન્ડ ટી ફાઇનાન્સે રિયલ એસ્ટેટ ફાઇનાન્સમાં 56 ટકા વૃદ્ધિ નોંધાવી છે. એચડીએફસી માટે બિન-વ્યક્તિગત લોન બૂકમાં ગયા નાણાકીય વર્ષમાં 17.3 ટકા વૃદ્ધિ થઈ હતી જ્યારે રિટેલ લોનમાં 20 ટકા વધારો નોંધાયો હતો.

સૌથી મોટી મોર્ગેજ ધિરાણકાર એચડીએફસી માટે પણ બિનવ્યક્તિગત લોન બૂકમાં ગયા નાણાકીય વર્ષમાં 17.3 ટકાનો વધારો થયો હતો. જ્યારે રિટેલ લોનમાં 20 ટકાની વૃદ્ધિ નોંધાઈ હતી. એન્ટિક બ્રોકિંગના એનાલિસ્ટ દિગંત હરિયાએ કહ્યું કે, ભવિષ્યમાં નવા પ્રોજેક્ટ લોન્ચ વધવાની શક્યતા છે. રેરાનું પાલન કરતા પ્રોજેક્ટને ધિરાણ કરવામાં ધિરાણકારો રાજી છે.

May 25, 2018
2ndhandmob-1280x720.jpg
1min10470

એપલ અને અને સેમસંગ જેવી મહત્ત્વાકાંક્ષી બ્રાન્ડ્સના ફોન સસ્તામાં ખરીદવાની જબરજસ્ત માંગ હોવાથી આવતાં બે વર્ષમાં ભારતનું સેકન્ડ-હેન્ડ સ્માર્ટફોનનું માર્કેટ 27 ટકાના ચક્રવૃદ્ધિ દરે વધી જશે.

નિષ્ણાતો અને વિશ્લેષકોને અપેક્ષા છે કે, 2019 અને 2020માં રિફર્બિશ્ડ ફોનનું માર્કેટ જોરદાર વૃદ્ધિ હાંસલ કરશે કારણ કે નવી-નવી કંપનીઓ વર્તમાન ઓનલાઇન માર્કેટપ્લેસિસ પર જોડાઈ રહી છે. એમેઝોન, કેશિફાઇ, શોપક્લૂઝ અને ટોગોફોગો જેવી ઓનલાઇન ચેનલ્સે આ સેગમેન્ટમાં વાર્ષિક વેચાણમાં ધરખમ વૃદ્ધિ કરી છે.

રિફર્બિશ્ડ મોબાઇલ ફોન કેટેગરી વાર્ષિક ધોરણે 400 ટકાના દરે વધી રહી છે અને મોબાઇલ ફોનના એકંદર વેચાણમાં તેનો હિસ્સો 2017માં લગભગ બમણો થઈ ગયો હતો. એમ એમેઝોન ઇન્ડિયાના પ્રવક્તાએ જણાવ્યું હતું. એમેઝોને જણાવ્યું હતું કે, એપલ અને સેમસંગ જેવી મહત્ત્વાકાંક્ષી બ્રાન્ડ્સના ફોન 50 ટકા ઓછી કિંમતે ખરીદવા માંગતા ગ્રાહકોની સંખ્યા વધી રહી હોવાથી આ કેટેગરીમાં હજુ ઘણી સારી વૃદ્ધિ જોવા મળશે.

ગયા વર્ષે તેમનું વેચાણ ત્રણ ગણું વધ્યું હતું અને આ વર્ષે પણ આવી વૃદ્ધિની અપેક્ષા છે. શોપક્લૂઝે ચાલુ વર્ષના પ્રત્યેક મહિનામાં બીજી અને ત્રીજી શ્રેણીનાં શહેરોમાં 5,780 રિફર્બિશ્ડ ફોન વેચ્યા હતા, જે 2017ના વેચાણની સરેરાશ કરતાં ૩૫ ટકા વધારે છે. શોપક્લૂઝે વેચેલા રિફર્બિશ્ડ ફોનમાં નોકિયા અને સેમસંગના ફોનની સંખ્યા વધારે છે.

એવા ઘણા ગ્રાહકો છે જેમનો પહેલો સ્માર્ટફોન હવે જૂનો થઈ ગયો છે અને કોઈ પણ સ્માર્ટફોન ત્રણ વર્ષમાં ત્રણ વખત વેચાઈ રહ્યો છે, એટલે કે એકંદર સ્માર્ટફોનની માર્કેટની સરખામણીએ વોલ્યુમ કદાચ ઓછું હશે પરંતુ તેનું કદ લગભગ 3.5 કરોડ યુનિટનું છે.

સેકન્ડ-હેન્ડ ફોનના માર્કેટમાં વેચાતા 25 ટકા ફોન જ રિફર્બિશ્ડ હોય છે. નિષ્ણાતો જણાવે છે કે, ડેટાનો વપરાશ વધવાથી ફીચરફોન વાપરતા ગ્રાહકોમાં પણ જૂના સ્માર્ટફોનની માંગ વધી રહી છે.

2017માં રિફર્બિશ્ડ સ્માર્ટફોનનું વોલ્યુમ 25 ટકા જેટલું વધ્યું હતું અને ભારતમાં તેનું વેચાણ 1.2 કરોડ યુનિટ્સને પાર કરી ગયું હતું, જેમાં ત્રીજા ભાગનો હિસ્સો એપલ અને સેમસંગના ફોનનો હતો એમ કાઉન્ટરપોઇન્ટ ટેક્‌નોલોજી માર્કેટ રિસર્ચના આંકડા પરથી જાણવા મળે છે.

May 25, 2018
agri.jpg
1min16200

૭૭ વર્ષના વયોવૃદ્ધ ખેડૂત આધુનિક ટેકનોલોજીનો ઉપયોગ કરીને અન્યોને પ્રેરણા પુરી પાડી રહ્યા છેઃ

સમગ્ર ગ્રીન હાઉસ પ્રોજેક્ટ સોલાર પેનલની પુનઃપ્રાપ્ય ઉર્જા દ્વારા ચાલે છેઃ

૪૦ ગુંઠાના ગ્રીન હાઉસમાં કાકડી અને ટામેટાનું વાવેતર કર્યું છેઃ

દક્ષિણ ગુજરાતના ખેડૂતો ‘ગ્રીન હાઉસ’ના કન્સેપ્ટથી પાકને વૈજ્ઞાનિક પદ્ધતિથી અનુકૂળ વાતાવરણ સર્જીને મબલખ પ્રમાણમાં ઈચ્છિત પાક મેળવી રહ્યા છે.

હાલ સુધી ખેતીનો સંપૂર્ણ આધાર આબોહવા અને કુદરત પર રહેતો હતો. પણ નવા યુગ સાથે નવી ટેકનોલોજીનો ઉપયોગ વધતાં કૃષિક્ષેત્ર પણ જમાના સાથે તાલ મિલાવી રહ્યું છે. હવે કુદરત પર આધાર રાખ્યા વિના ‘ગ્રીન હાઉસ’ના કન્સેપ્ટથી ખેડૂતો પાકને વૈજ્ઞાનિક પદ્ધતિથી અનુકૂળ વાતાવરણ સર્જીને મબલખ પ્રમાણમાં ઈચ્છિત પાક મેળવી રહ્યા છે. રાજ્ય સરકાર દ્વારા પણ જગતનો તાત સમૃદ્ધ થાય તથા આધુનિક ટેકનોલોજીનો ઉપયોગ કરીને જંગી ઉત્પાદન મેળવી આર્થિક રીતે પગભર બને એવા અવિરત પ્રયાસો કરવામાં આવી રહ્યા છે. રાજય સરકારે કૃષિ મહોત્સવની શરૂઆત કરી ત્યારથી જ કૃષિ અર્થતંત્રમાં બદલાવ આવ્યો છે. હજારો ખેડૂતોએ આધુનિક ટેકનોલોજી અપનાવીને પોતાની આવક બમણી કરી છે.
સુરત જિલ્લામાં ગ્રીનહાઉસથી ખેતી કરતા ખેડૂતોની સંખ્યા દિન-પ્રતિદિન વધી રહી છે. તેનું કારણ છે ગ્રીનહાઉસ-નેટહાઉસ ખેતીથી નિંદામણના અને રોગ-જીવાતોના પ્રમાણમાં નોંધપાત્ર ઘટાડો તેમજ ઉત્પાદનમાં વધારો. સાથે સાથે પાણીના વપરાશમાં બચત અને મજૂરી ખર્ચમાં પણ લાભ મળે છે. સાદી ભાષામાં કહીએ તો ગ્રીનહાઉસ ટેક્નોલોજી એટલે બંધ કવરમાં વાતાવરણ, તાપમાન અને ભેજ નિયંત્રણની સચોટ વ્યવસ્થા હેઠળ કરાતી નવા જમાનાની ખેતી.

એમ.એસ.યુનિવર્સિટીમાંથી ઈલેકટ્રીક એન્જિનિયરીંગ કરીને ઈલેકટ્રીક એન્જિનિયર તરીકેની નોકરી છોડી નવતર ખેતી કરતા સુરત જિલ્લાના ઓલપાડ તાલુકાના કદરામા ગામના ૭૭ વર્ષના વયોવૃધ્ધ ખેડૂત લલિતભાઈ નાથુભાઈ પટેલે ખેતીમાં ગ્રીન હાઉસ ટેકનોલોજીથી કાકડીનું માતબર ઉત્પાદન મેળવીને અન્યોને પણ પ્રેરણા પુરી પાડી છે.
સુરત માહિતી ખાતાની ટીમ સાથેની એક મુલાકાતમાં વાત કરતા લલિતભાઈ કહે છે કે, શરૂઆતમાં અમો શેરડી, ડાંગર જેવા પરંપરાગત પાકોની ખેતી કરતા હતા. પરંતુ બદલાતા સમય સાથે આજના આધુનિક અને ઝડપી યુગમાં ટેકનોલોજીનો ઉપયોગ કર્યા વિના ચાલે તેમ નથી.
લલિતભાઈ પુત્ર જતીનભાઈ પટેલ સાથે ત્રણેક વર્ષ પહેલા જિલ્લામાં યોજાયેલા કૃષિ મહોત્સવમાં ગયા હતા. જયાં વૈજ્ઞાનિકોએ આધુનિક ટેકનોલોજી અંતર્ગત ગ્રીન હાઉસ/નેટ હાઉસ વિશેની માહિતી આપી. ત્યાર બાદ પિતા-પુત્રએ બાગાયત ખાતાના અધિકારીઓનો સંપર્ક કર્યો, જ્યાં ગ્રીન હાઉસ-નેટ હાઉસની વિગતો મેળવી. બાગાયતના અધિકારીએ આણંદ જિલ્લામાં યોજાયેલા પ્રેરણા પ્રવાસમાં આવવા જણાવ્યું. જેથી જતીનભાઈએ ૧૫ દિવસ દરમિયાન આણંદ ખાતે પ્રેરણા પ્રવાસ, ટ્રેનિંગ દરમિયાન ત્યાંના પ્રગતિશીલ ખેડૂતોના ખેતરોની મુલાકાત લઈને અનુભવોનું આદાન-પ્રદાન કર્યું હતું. ઉપરાંત ગ્રીન હાઉસ અને નેટ હાઉસમાં આપવામાં આવતી સબસીડી તથા કેવા વાતાવરણમાં કયું ઉત્પાદન લઈ શકાય તેની પ્રત્યક્ષ મુલાકાત લીધી. પુત્ર જતિનભાઈ સાથે લલિતભાઈએ ચર્ચા કરીને કહ્યું કે, ‘હવે આધુનિક ટેકનોલોજી વિના ચાલે તેમ નથી. સ્વભાવે સાહસિક અને પ્રયોગશીલ એવા પિતા-પુત્રએ તમામ વિગતો મેળવીને પ્રથમ ૨૦ ગુંઠામાં નેટહાઉસ બનાવ્યું. તેમા પ્રથમ પ્રયાસે ૧૩ ટન ખીરા કાકડીનું ઉત્પાદન લીધા બાદ આ જ નેટહાઉસમાં કેપ્સિકમ મરચાનું ઉત્પાદન લીધું, જેમાં સવા લાખના ખર્ચ બાદ કરતા ચોખ્ખો ચાર લાખનો નફો થયો હતો.

સારૂ એવું ઉત્પાદન મળતા હવે ગ્રીન હાઉસમાં કાકડીનું વાવેતર કરવાનો નિર્ધાર કર્યો. ગ્રીન હાઉસ એટલે, પ્લાસ્ટિક અથવા પારદર્શક આવરણવાળું ગૃહ. જેમાં વધુ ગુણવત્તાયુક્ત ઉત્પાદન મેળવવા માટે જરૂરી વાતાવરણનું નિયંત્રણ કરી શકાય છે. લલિતભાઈએ ૪૦ ગુઠા જમીનમાં હાઈટેક ગ્રીન હાઉસ તૈયાર કર્યું. જેમાં કુલ ૩૭ લાખના ગ્રીન હાઉસમાં સરકારની ૬૫ ટકા એટલે ૨૪ લાખ જેટલી રકમની સબસીડી પ્રાપ્ત થઈ છે. આ પ્રોજેકટમાં ૨૦ ગુંઠામાં કાકડી અને ૨૦ ગુંઠામાં ટામેટાનું વાવેતર કર્યું છે.
લલિતભાઈ કહે છે કે, કાકડી એ ચાર મહિનાનો પાક છે. અમોએ, જાન્યુઆરી-૨૦૧૮માં એક બીજ ૭ રૂા.ના ભાવે લાવીને કાકડીના ૬ હજાર રોપાઓ તૈયાર કરીને વાવેતર કર્યું. ૪૦ દિવસમાં ઉત્પાદન ચાલુ થયું. સમયાંતરે ૨૫૦ થી ૫૦૦ કિલો કાકડીનું ઉત્પાદન મળે છે. ૩૦૦ થી ૪૦૦ મણદીઠ બજાર ભાવ મળ્યો છે. ચાર મહિના દરમિયાન ૧૪ થી ૧૫ ટન કાકડીનું ઉત્પાદન મળ્યું છે. આમ, રૂ. ૧,૮૦,૦૦૦માં ૪૦ હજારનો ખર્ચ બાદ કરતા ૧.૪૦ લાખનો નફો થયો છે. જ્યારે ટામેટાનું ઉત્પાદન ટુંક સમયમાં શરૂ થઈ જશે. વેચાણની વિશે વાત કરતા તેઓ કહે છે કે, સામાન્ય રીતે કાકડીનો ઉપયોગ કચુંબર-સલાડ બનાવવા હોટેલોમાં વધુ થતો હોઈ તેની ભારે માંગ રહે છે. ગ્રીન હાઉસમાં ઉત્પાદિત કાકડીની ઉચ્ચ ગુણવત્તા હોવાના કારણે માંગ સારી રહે છે.
ગ્રીન હાઉસની વિશેષતા વિશે વાત કરતા લલિતભાઈ કહે છે કે, કાકડીના પાક માટે ૨૫ થી ૨૭ ડિગ્રી તાપમાન અનુકૂળ રહે છે. જેથી અમોએ ગ્રીન હાઉસની ઉપર આઉટર સ્પ્રિંકલર ગોઠવ્યા છે, જે ચાલુ કરતા પાણીનો છંટકાવ થાય છે. જેના કારણે અંદરનું તાપમાન જાળવી શકાય. અંદર પણ ફોગીંગ દ્વારા વાતાવરણને નિયંત્રિત રાખી શકાય છે.
નવાઈની વાત તો એ છે કે, આ સમગ્ર પ્રોજેકટમાં ડ્રીપ ઈરિગેશન પધ્ધતિથી પિયત કરવામાં આવે છે. જેમાં સોલાર પાવર પેનલ મૂકવામાં આવી છે. ૫ એચ.પી.ની મોટર સોલાર પેનલથી ચાલે છે. નાબાર્ડ મારફતે મળતી સોલાર પેનલની યોજનામાં ૫ લાખમાં ૫૦ ટકા સબસીડી મેળવી ઉપરાંત જી.જી.આર.સી. યોજનામાં ૫ લાખના પ્રોજેકટમાં ૭૫ હજાર ભર્યા, જયારે બાકી ૪.૫૦ લાખની સબસીડી પ્રાપ્ત થઈ હોવાનું લલિતભાઈએ કહ્યું હતું. આ પુનઃપ્રાપ્ય ઉર્જા હોવાને કારણે લાઈટ બિલમાંથી તો જાણે કાયમી મુકિત મળી છે. તેઓ ગર્વભેર કહે છે કે, જો હુ આ ઉમરે આટલી મહેનતથી ખેતીમાં સફળતા મેળવી શકું છું, તો યુવા ખેડૂતો ચોક્કસથી ખેતીમાં નવા અભિગમ સાથે પ્રયોગાત્મક પગલા લે તો લાખો રૂપિયાની કમાણી કરી શકે છે. મહાત્મા ગાંધી કહેતા કે, ચીલાચાલુપણું અને નકલ એ ગર્દભનું લક્ષણ છે. આધુનિક ટેકનોલોજી અપનાવીને ચાલીશું તો ઝડપભેર આગળ વધી શકાય છે. ખેતીમાં નાના પાયે કરેલી શરૂઆતનો અંત પણ સુખદ હશે.

May 25, 2018
suda1.jpg
1min10160

૨૦મીએ મુખ્યમંત્રીના હસ્તે રૂા.૩૦.૨૪ કરોડના ખર્ચે નવનિર્મિત ‘સુડા ભવનનું લોકાર્પણ


૧૦૦ kwp સોલાર ઉર્જા પ્લાન્ટથકી વર્ષ દહાડે ૮૧૨૦૦ યુનિટ વિજળીનું ઉત્પાદન થશેઃ

સુરત, શુક્રવાર: મુખ્યમંત્રીશ્રી વિજયભાઈ રૂપાણીના હસ્તે ૨૦મીએ વેસુ ખાતે રૂ.૩૦.૨૪ કરોડના ખર્ચે ગ્રીન કન્સેપ્ટથી નવનિર્મિત ‘સુડા ભવન’નું લોકાર્પણ કરવામાં આવશે. ગ્રીન બિલ્ડીંગના માપદંડો પ્રમાણે સુરત શહેરી વિકાસ સત્તામંડળના આ ભવનમાં વરસાદી પાણીનો સંગ્રહ માટે તેમજ પાણીની બચત માટે ખાસ વ્યવસ્થા કરવામાં આવી છે. બિલ્ડીંગના સૌર ઊર્જા પ્લાન્ટ સ્થાપિત કરવામાં આવ્યો છે, જેમાંથી દર વર્ષે આશરે ૮૧૨૦૦ યુનિટ વીજળી મળશે. રીન્યુએબલ એનર્જી અને સૂર્યપ્રકાશના યોગ્ય વપરાશ દ્વારા ખર્ચ ઘટાડવાનો પ્રયાસ કરાયો છે. ભવનમાં વાતાવરણને અનુકુળ એવી બિલ્ડીંગ સામગ્રીનો વપરાશ કરાયો છે.
વરસાદી પાણી માટે હાર્વેસ્ટિંગ સિસ્ટમ, વરસાદી પાણીનો સંગ્રહ કરવા માટે ભૂગર્ભ જળની ટાંકી તેમજ ઓવરહેડ પાણીની ટાંકી બાંધવામાં આવી છે. ૧૦૦ kwp ગ્રીડ ટાઈપ એસપીપીની જોગવાઈ સાથે સોલર લાઇટિંગ્સ અને ઊર્જા કાર્યક્ષમતા માટે એલઇડી લાઇટિંગ અને મોશન સેન્સર્સનો ઉપયોગ કરવામાં આવ્યો છે.
બિલ્ડીંગમાં પાણીનો વપરાશ ઘટાડવા માટે સેન્સર આધારિત નળ અને લો ફ્લો ફિક્સર ફીટ કરાયા છે. જયારે મુખ્ય પ્રવેશદ્વાર પર બાયોમેટ્રિક એક્સેસ કન્ટ્રોલ મૂકવામાં આવ્યું છે. સંપૂર્ણ ભવનમાં સી.સી.ટીવી મોનિટરીંગ સિસ્ટમ હેઠળ આવરી લેવામાં આવ્યું છે.